Fotograf - XFANX - František Janča


Předvánoční doba

Předvánoční doba - obrázek

Předvánoční doba - obrázek

Jak jsme v době adventní odpočívali na fotovýletě a pár zamyšlení k tomu. Nu začněme . . . . . .


Někdo kdo uslyší slovo vánoce, hned vidí běhání po obchodech, shánění dárků, uklízení a skrze tyto starosti zapomíná, že doba adventní už trvá čtyři neděle před štědrým dnem. Nebo tuto krásnou dobu vnímá spíše jen symbolickým zapálením svíčky na adventním kalendáři.

Co je to Advent? Kdo neví, může poprosit pana Googla o nalezení nějakého článku. Já jsem si dovolil za Vás a nalezl několiko odkazů a malý výňatek zde uvádím ze stránek www.vira.cz kde najdete pokračování i výklady dalších termínů adventu se týkajících.

 

 "Adventus" znamená příchod

Doba přípravy na Vánoce se nazývá "ADVENT". Toto označení pochází z latinského slova "adventus", což znamená příchod. Myslí se zde na příchod Vykupitele Ježíše Krista.

Každoročním prožíváním adventu a slavením adventní liturgie církev zpřítomňuje očekávání starozákonních proroků, kteří připravovali lidstvo na příchod Mesiáše. Tím, že se věřící vžívají do atmosféry této dlouhé přípravy na první příchod Vykupitele, oživují zároveň touhu po jeho druhém příchodu na konci časů, ale rovněž do svého vlastního života.

První začátky slavení adventu se objevují v jižní Galii a ve Španělsku koncem 4. století. Od 12. do 13. století se stal advent začátkem nového liturgického roku, který do té doby začínal Vánocemi.

To, ale není můj dnešní záměr povídání. Blíží se konec roku, tak proč si neodpočinout třeba relaxem, nakupováním v klidu a v pohodě a pěkně pomalu. I já dřív byl ten, který na poslední den ve shonu běhal po obchodech a kupoval za Ježíška dárky někdy i na štědrý den ráno bo jindy nebylo času nazbyt. Něco málo jsem dozrál a se ženou dárky, pár let zpátky, pořizujeme již před vánočními svátky. Nebo spíš je obstarává Ježíšek. Když okem kouknu na všechny ty dárky, které se objeví pod vánočním stromkem, tak mě napadá, že při takovém objemu oněch dárků, suma za pořízení převyšuje snad i náš rodinný příjem. A není se čemu divit, protože dopisy pro Ježíška, které byly vhozené do jeho schránky, za oknem v obyváku jsou fuč. Žena i vánoční pečení zvládá s menším předstihem. Patří jí velký dík neboť má na přípravách největší podíl a k tomu ještě musí chodit do zaměstnání. Měli by mět ženy automaticky před Vánocemi nějaké to volno, aby si mohli v klidu vše potřebné nachystat. Někde pečou i muži takže to volno by si zasloužily hlavně ti kdo nesou břímě těch hlavních příprav. A dal bych jim ho i před velikonocemi.


Dárky nakoupené a mě čeká poslední den v práci v roce 2011. Ráno vstanu jako vždy o hodinku dřív (zkuste si udělat taky ráno hodinku jen pro sebe), hygiena, odemknout hlavní vchod, káva a příjemné čtení k tomu a nato mám celou hodinu než vyrazím do zaměstnání. Pozitivně naladěn knihou vyrážím do roboty a zjišťuji že padá sníh. V zaměstnání inventura, která po třídenním počítání dopadla na výbornou a vyrážím domů odpočívat a užívat dovolenou. Krajina zakrytá jasně bílým sněhem dává vznik mým novým myšlenkám a už cestou domů přemítám o té bílé kráse. Každá padající vločka se dá přirovnat k nové myšlence. Je čistá a krásná a zapadá do krajiny, která představuje celou naši světovou mysl, která tvoří celek. Když míjím oplocenou zahradu našeho domu, kterou přirovnávám ke své vlastní mysli, je jasné, že pokud se o zahradu budu starat, bude stále krásně bílá. Ale co by se stalo, kdybych ji otevřel a pustil do ní další lidi, známé i neznáme. Kdo dobrý je a dobré mysli, ten po cestičce půjde a do zahrady svůj díl krásného přinese. A ten kdo z nekalými úmysly přichází, ten dílo nádherné, ničit bude. Toho koho si k sobě zveme, si vybíráme jen my. Tak jako když sníh v přirovnání s myšlenkou na nás padá, tak i špatné myšlenky v podobě deště ze sněhem lze deštníkem zastavit. Každá myšlenka zapadá do celého systému a tvoří jeden celek a proto radím, ty negativní zachytit už při vzniku a nedat jim rozvinout se a raději je pozitivními nahradit. To je to, být bdělým.

K večeru pohoda vládne doma a já si domlouvám poslední podrobnosti k fotovýletu. Odjelo poslední auto z parkoviště a jako správný správce objektu beru do ruky uhrňač a odklízím parkoviště, které je jako po boji. Rozbředlý špinavý sníh a vzpomínám na úvahu z odpoledne o sněhu a myšlence – tu už si zkuste rozvinout sami.

Druhý den ráno začíná dovolená a já vstávám zase v ranní hodinu. Projít chodníky a pohodit posyp ať nezlomí si někdo nohu a pomalu rozjímám co bude námětem pro dnešní fotografování. Připravuji snídani, melu si v ručním kafemlýnku kafe „Keňa“, bo čerstvě namleté mám nejraději. Dochystávám fotovýbavu a ještě pár řádků z knihy. Zavedu Natálku do školky, která už se hrozně těší, protože jedeme na saních. V devět ženu vezu do zaměstnání a v deset už jsem v Bystřici u kamaráda Martina.


FRANTIŠEK: Rozhodujeme se, zda fotografování uskutečníme u přehrady ordějov nebo to bude lom Rasová. Ordějov je vypuštěný tak vyrážíme na Rasovou.

Auto o půl jedenácté odstavené u motorestu a dál už jdeme dobře oblečení po svých. Příroda, čerství vzduch, ticho a zasněžená krajina. Dorazily jsme na místo. Vytahujeme fotoaparáty a užíváme si předvánoční dobu tím, co nás baví a je naším koníčkem. Cvakání spouští, prohazujeme si objektivy a zkoušíme různé záběry různých ohnisek.


Půjčuju si od Martina pevnou padesátku se clonou 1,8 a jsem okouzlen „Milý ježíšku, prosím o jeden kousek“. Martin nasazuje teleobjektiv a ladí detaily. Teplota kolem -1 nás nechává dlouho v přírodě a my tak máme možnost se i zastavit a diskutovat a předávat si jedem druhému poznatky, rady a čerpáme jeden od druhého informace pro nás fotografy k nezaplacení. Postupně procházíme celý lom a neustále měníme objektivy, informace, historky ze života a tiše vzpomeneme na kamaráda Bata, který kvůli nákupům a povinnostem se k nám dnes nepřidal. O půl jedné, se rozhodujeme, že už toho fotografování bylo dost a opouštíme lom a hurá domů.


Ještě zastávka u Martina ukázat si pár fíglů ve fotografických editorech a k tomu kafe s přídavkem předvánočních zákusků od jeho maminky, která mě příjemně pohostila. Poděkování za pohoštění a už stojím u auta a vzájemně si z Martinem Děkujeme za fotovýlet. O půl třetí dojíždím do Brodu, vyzvedám Natálku ze školky, ženu z práce a vracíme se do vyhřátého domova. Pohodový podvečer a hurá do duchen.

MARTIN:  Když se mně František zeptal, jestli bychom neuskutečnili nějaký foto výlet, byl jsem nadšený, (v euforií). Protože jsme zatím jen teoretizovali o tom, co známe, nad technikou, kompozicí a doslova strategií focení a snad nad dalších milióny věcí. Jaké zkušenosti, co kdo každý nabyl ve focení. Ale zatím jsem, nic z toho neaplikovali v praxi.


    Když ve čtvrtek konečně dojel se zpožděním před náš dům a zeptal jsem se ho, jaká byla cesta? Tak mi odpověděl, že musel projet celou Bystřici, než mě našel. Tak vzal jsem si fotoaparát a jeli jsme směr Rasová. Když jsme dojeli na místo bylo tam ticho a klid. Nedotčeno lidskou stopou. Jediné stopy, které tam byly, byly naše.


    Zde jsme mohli konečně aplikovat naše strategie v praxi. A né si je jen vysvětlovat máváním rukou ve vzduchu. Když jsme prošli a vyfotili celí lom tak jsme zamířili k autu, které bylo nedaleko.


     A tehdy mně napadla myšlenka: Jsou to fotografie, které nemáte šanci vidět každý den. K jejich pořízení nestačí jen mít dobrý fotoaparát a disponovat pořádnou dávkou schopností. Navíc se totiž musíte vydat na místo, kam ostatní nechodí.

                                                                                                                               Díky Fero


 

A již je druhý den ráno 23.12.2011. Vstal jsem jako obvykle o čtvrt na pět. Odemčení budovy, procházka s posypem po přilehlých chodnících a parkovišti a ničím a nikým nerušen zasedám k psaní tohoto povídání. Žena dneska musí ještě do práce, tak jí vařím kafíčko a sobě melu opět v ručním kefemlýnku tentokrát kávu „Luhačovická oplatka“. Nemám moc v oblibě navoněné a ochucené kávy, ale tato je opravdu svou chutí a vůní jedinečná, pro kterou se dá udělat vyjímka. Jdu se vrhnout na výběr a úpravu fotografií a ještě počkám na fotografie od Martina k fotovýletu a už nic nebude bránit ke zveřejnění.


 

 Všem přeji nádherné Vánoce plné dárků pod stromečkem a štastný nový rok a hlavně se nezapomeňte zastavit a odpočívat. Vánoce jsou přece svátky klidu.

 
František
 

Fotografie k článku: Photography František Janča a By photo Bělánek.

 
Fotografie ve větším rozlišení k obrázkovému povídání naleznete zde: http://xfanx.rajce.idnes.cz/Predvanocni_doba

 


 

 

 


 

23.12.2011 08:19:20
xfanx



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one